Podlahy a základní informace

Podlaha je jedno nebo vícevrstvá kompletní konstrukce, která tvoří vrchní úpravu vodorovných nebo šikmých konstrukcí.

Účelem podlahy je dosažení žádoucích vlastností pro daný vnitřní provoz. Podlaha vždy bezprostředně navazuje a dotváří daný podklad, kterým může být podkladní betonová vrstva v nejnižším podlaží nebo nosná část stropní konstrukce. Společně tvoří tzv. souvrství, které je třeba navrhovat a posuzovat komplexně jako jeden celek (např. v případě stropní konstrukce je nutné uvažovat podhled, nosnou část stropu a podlahu samotnou čili pochozí vrstvu a vrstvy podkladní včetně tepelné či kročejové izolace), aby se všechny vrstvy podílely na plnění požadavků.

Skladba podlahy

Podlahy jsou konstruovány jako:

• kontaktní – jednotlivé vrstvy jsou ve vzájemném plnoplošném spojení
• nekontaktní – obsahují vzduchovou mezeru

Základní vrstvy podlah:

• Nášlapná vrstva – tvoří vlastní povrch podlahy, zahrnuje i spojovací hmotu jako je tmel nebo lepidlo
• Roznášecí – tvoří podklad nášlapné vrstvy
• Izolační – ochranná funkce, tepelně izolační, akustická, voděodpudivá, ochrana proti záření, plynům jako je radon apod.

Návrh skladby vrstev podlahy, tloušťky vrstev, pořadí a volba stavebního materiálu závisí na účelu místnosti, na druhu a provozu místnosti i na pozici dané místnosti vůči celému objektu.

Základní funkce a požadavky na podlahy

Mechanická odolnost podlahy

• Obecně:
  Prostřednictvím podlahy se přenáší užitné zatížení na nosnou část konstrukce, do podkladu. Proto musí podlaha odolávat mechanickému zatížení bez ztráty funkčnosti – např. nekvalitní PVC – otlaky od nohou nábytku, oděry jako stopy po nábytku i chůzi v obuvi.
• Konkrétně: (zejména se tedy sleduje):
  • pevnost v tlaku
  • přídržnost (pevnost v tahu) čili schopnost povlaku spojit se s podkladem -  dlažba a tmel a podkladní beton – opadávání dlažby
  • u dlažeb odolnost vůči nárazu – při dopadu těles má odolat poškození!
  • odolnost proti soustředěnému zatížení – u pružných podlahovin trvalá deformace povrchu – hloubka vtisku v mm.
  • tvrdost povrchu – odpor proti vnikání tělesa jiné hmoty působením vnější síly – u tvrdých a nepružných podlahovin
  • odolnost proti opotřebení tj. obrusu – pěším provozem, dopravou, – vyjádřena úbytkem tloušťky
  • pružnost – schopnost pružného průhybu podlahy při jejím dynamickém namáhání - hlavně u provozování sportovní činnosti

Tepelně technické požadavky na podlahy

Vycházejí ze základního principu předejít možným poruchám v konstrukci, vytvořit optimální prostředí v budovách a dosáhnout maximálních úspor energie při provozu budov. Pro stavby bytové a občanské jsou požadavky vyjádřeny v normě ČSN 73 0540. Závazně jsou sledovány následující parametry:

• hodnota tepelného odporu či koeficient prostupu tepla – závisí na rozdílu teplot na obou stranách konstrukce
• teplota vnitřního povrchu podlahy – ve vnitřních vytápěných prostorách musí převyšovat hodnotu teploty rosného bodu o požadovanou bezpečnostní přirážku, aby se nevyskytovala vnitřní povrchová kondenzace. Totéž platí i při překročení relativní vlhkosti vzduchu 80%
• kondenzace vodní páry – uvnitř souvrství je zcela nepřípustná pro případ, že by mohlo dojít k narušení některé vrstvy. V ostatních případech je množství páry normativně omezeno.
• tepelná jímavost – měřena jako pokles teploty chodidla po 10 min kontaktu s podlahou o výchozí teplotě 17º C Jsou určeny různé dotykové teploty pro různé místnosti např. pro chůzi bosýma nohama a dlouhodobější pobyt dětí je požadavek nejpřísnější.

Akustické požadavky

Při rozdílném akustickém režimu oddělovaných prostor se řeší 2 hlediska:

• Vzduchová neprůzvučnost – schopnost konstrukce zamezit šíření hluku vzduchem a závisí v největší míře na celkové plošné hmotnosti souvrství stropu, podhledu a podlahy. Zlepšení lze dosáhnout použitím těžké plovoucí podlahy.
• Kročejová neprůzvučnost – schopnost podlahy tlumit hluk šířící se její hmotou. Zlepšení lze dosáhnout oddělením nášlapné vrstvy od podkladu zvukoizolační podložkou. Míra zlepšení závisí na tloušťce a vlastnostech podložky.

Odolnost podlahy proti vodě

Podlahy, které často přicházejí do styku s vodou, musejí být odolné vůči jejímu působení – vlhké provozy, sprchy, umývárny, koupelny i místa, kde se počítá s čištěním podlahy proudem vody – vložení hydroizolační vrstvy.

Optické vlastnosti

Povrchová vrstva podlahy má značný vliv na rozložení jasu a světelného toku i na velikosti odražené složky osvětlení vnitřních prostor. Sledují se např. rušivé vlivy jako je reflexe – odraz světla.

Bezpečnost provozu

Mírou bezpečnosti pohybu po podlaze je skluznost, posuzována součinitelem tření. Přísnější kritéria platí pro části staveb užívaných veřejností.

Požární bezpečnost podlahy

Řeší se v místech chráněných únikových cest – index šíření plamene po povrchu nášlapné vrstvy 100mm/min.

Hygienická nezávadnost podlahy

Hygienicky nezávadné stavební materiály, které neuvolňují do prostoru škodlivé látky jako formaldehydy. Jsou odolné vůči biologickým škůdcům, jako jsou drobní živočichové, dále vůči plísním a houbám atd.